BLANCiiizzz

Jó dobře, popravdě jsem se spráskala za všedního dne. Jenže já za nic nemůžu, přijdu si takhle úplně nevinně do hospody za kámošema s myšlenkou na jedno malý pivečko, aby se Blanciiizzz na zítřek hezky spinkalo. No jo, ale háček se vždy najde a mojí (ne)smůlou byl fakt, že jeden z přítomných slavil narozeniny. A jelikož jsem se ocitla ve společnosti ne zrovna normálních lidí (hm, co je normální?no o tom zase někdy jindy) tak se pila jedině a neomluvitelně VODKA. A musím říct, že ne málo, ostatně, narozeniny jsou jednou za rok.


Kdybych to měla brát podle toho, jakto možná někteří z vás pochopili, že když je to jednou za rok, tak to nevadí. Jenže narozdíl od narozenin vodka není jen jednou za rok, u mě se vyskytuje poměrně často a to hlavně v přítomnosti mojí kámošky Jany. Postupně se s ní budete seznamovat v průběhu týhle rubriky, ale co vám hodně prozradí je přezdívka, kterou si vyloužila na jedný garden party a to sice "nachcanina" Jo přezdívka je to docela vulgární, mohla by někomu tak přijít, ale Jana to bere s humorem, i když je velice šťastná, když si na to přízvisko vzpomeneme v přítomnosti lidí, na které zrovna nemá v plánu udělat opilecký první dojem. Ale dost o Janě.


Jo ta vodka. No tak právě s touhle kámoškou máme jeden "rituál", že pokud přijdeme někam do baru, na disko nebo prostě někam zakalit a zapařit, tak první kroky nás táhnou k baru, na němž se za pár chvilek zaleskne sklenička Findlandia vodky. Mám ten průzračně čistý patok fakt ráda. Ochutnala jsem v životě spoustu alkoholu a pochutnám si i na, jak se říká, "tlamolepech". Ale...vodka je prostě vodka :)

BusinessWeek provedl pokus s lidmi, kteří pravidelně pijí svou oblíbenou značku vodky.Prokázalo se v něm, že ani pravidelní konzumenti od sebe nerozeznají jednotlivé značky vodky.
No to pardon, ale já jsem právě včera na "vodkovém" večerníčku vodky rozeznala. I přes to, že nemá vyloženě typické aroma a chuť. Věděla jsem, že nepijeme Finskou ani Absolutku. V duchu jsem se modlila, ať to není Božkov. Takhle slečna, byť levná, si nerozumí s mým žaludkem a po 6-tém panáku jsem se otáčela na bar a snažila se zachytit, co to vlastně barman nalévá. Nemohla jsem ani ceknout, jelikož všechno pití mi bylo placeno a vymýšlet si jakou značku bych chtěla, na to nejsem ke svým přátelům dostatečně drzá.
O chvíli déle, přišla řeč na různé druhy vodky a já jsem mezi řečí utrousila, že to co pijeme není Finlandia. Kamarád se ohradil, že je. Následný rozhovor pokračoval ve stylu dětských pískovišť a hádání se o bábovičky. Nakonec se kamarád zvedl a odtáhl k baru, kde se zeptal barmana, co to vlastně celý večer pijeme. Odpověď ho, soudě podle výrazu jeho tváře, neuspokojila. Pili jsme Amundsen vodku. Poté,co se omluvil a usoudil, že jsem měla pravdu, se zeptal, zda mají Finskou. Měli. Kamarádovo prosba? "Od teď téhle slečně jedině Finskou prosím." Možná bych to neměla zmiňovat, ale mě to nedá... Kamarád je původem z Ukrajiny a ve vodce se řekněme koupal odmala. (Když pomineme fakt, že vznik vodky není docela znám, ale udává se Polsko, Rusko, s Ukrajinou by to nemělo mít souvislost). Přesto jsem se cítila jako vítěz :)
Co k tomu dodat, to, že to byl velice "zajímavý" večer a že jsem pak ještě po příchodu domů sedla na kolo a jela za kamarádkou, v lehce společensky unaveném stavu, to už není téma dnešního příspěvku :)

Se svým panelem pravidelných spotřebitelů BusinessWeek dále sestavil žebříček nejlepších vodek jen podle subjektivních pocitů. Na prvním místě se umístila vodka Ketel One spolu s vodkou Ciroc. Na druhém místě skončil Smirnoff, na třetím Grey Goose. Na dalších místech se objevili Abslout, Stoličnaja, Belvedere nebo Finlandia.



Ketel One, Grey Goose,Absolut a samozdřejmě Finlandii jsem pila, ostatní bohužel nemůžu srovnat. Ale jak je známo. Vodky se liší pouze jemně, tím pádem rozdíly u těch "lepších" vodek jsou minimální. Ketel One a Grey Goose jsem ochutnala a s chutí si dala ještě dvě skvěničky od každé. Ale i když mi obě chutnaly, určitě zůstanu u své oblíbené Finlandie. Už z důvodu že je téměř všude dostupná a cena přijatelná.



Možná bych se měla zmínit i o ochucených vodkách. Ale jelikož jsem zastánce názoru, že vodka má obsahovat jen základní suroviny-jako jsou brambory, rýže, nebo obilí, sirup a cukrovou řepu(všechno "navíc" už je prostě...navíc :) , tak toho o nich moc nevím, co se chuti týče, moc jim neholduji. Ale něco by se našlo...
Dobře dobře, když nepočítám takové ty po domácku vyrobené vodky, jako je s citronem, s feferonkami, s česnekem, s gumovými medvídky, limetkou a třeba větví z borovice, co se u nás běžně dělá povinně na Silvestra :) tak jsem pila kupované ochucené vodky třeba mátovou, kávovou a melounovou. Je to bez cukru, není to tedy likér ale jde to :) I když při tom člověk zapomene, že pije vodku.
Nejznámější značkou ochucených vodek je podle mě Skyy vodka(USA). Amerika hold vede velikou propagaci, což jsou milý chlapíci lehce vedle. Už proto, že je ochucená vodka u našich vzdálených přátel známá jako "kořalka" i když se kořalka vyrábí úplně jiným způsobem. Tak se kluci držte svého Bourbonu, je to ostatně váš národní destilát :)