BLANCiiizzz

Když člověka popadne melancholie….

Smrt

Hromada úsměvů a směšných dlouhých řečí

milosrdná lež prý říká se tomu,

sotva dveře zavřou, dojednoho brečí

a mě už nikdy nečeká cesta domů.

Bílá barva, z níž bolí mě hlava a oči

i ty brýlatí chlápci se zdí splívají,

scházejí se kolem jak moudří proroci

a slečny s teploměrem mi na dobrou noc zpívají.

Ref.:

A tak usínám a ten pocit je nepopsatelnej,

úsměv na rtech nepředstíranej,

zážitek nečekanej

a já odcházim a nechávam vzpomínky.

Tak kráčim po schodech černýho zikkuratu

cesta je dlouhá, ale já mam pořád na rtech úsměv,

teď už nečekám žádnou větší ztrátu

stejně tak ani lásku, zklamání či úspěch.

A tak bez výčitek dám si sklenku vína

na smrt připiju si s chlápkem co je sympaťák,

tady nikdo nevyčte mi, že ta nehoda je moje vina

tak dám si další rundu na smrt, život-to je děsnej brak.

Ref.