"Každý člověk má svoji látku, ke které nalezne kladný vztah a na kterou si vybuduje závislost."
Látková závislost
(drug dependence, drug additacion) je chorobný psychický nebo fyzický stav vyplývající ze vzájemného působení mezi živým organismem a látkou. Je charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vždy zahrnují touhou po opakovaném podání drogy pro její psychické účinky, nebo také proto, aby se zabránilo nepříjemným fyzickým a psychickým obtížím, plynoucím z její nepřítomnosti. Často bývá spojena s tendencí zvyšovat dávky. U člověka (ale i u jiných živých organismů) není snadné a mnohdy ani vhodné oddělit od sebe zřetelně tělesné a duševní. Nicméně se vžilo rozlišování fyzické (tělesné) závislosti a závislostí psychické (duševní).
Psychická závislost
je duševní stav vzniklý konzumací drogy, který se projevuje přáním drogu opět požívat. Vznik psychické závislosti je vázán na prožití jistých požitků - nestačí tedy pouhá pasivní konzumace drogy, pokud těmito zážitky není provázena automaticky. Psychická závislost na droze je vlastně často závislostí na některé okolnosti, které požívání drogy provázejí (jistá společnost, doba, prostředí, forma drogy nebo rituál spojený s jejím užitím). Teoreticky, je-li přerušeno podávání drogy, neměly by se dostavovat žádné tělesné abstinenční příznaky, prakticky jsou ovšem projevy naší psychiky zpravidla doprovázeny i projevy fyzickými - třesem, pocením atd., tedy klamnými abstinenčními příznaky. Nelze pominout, že psychická závislost je nejsilnějším faktorem, který vede k zneužívání drogy, tedy nejčastěji k její opětovné nadměrné konzumaci.
Fyzická závislost
na droze je stavem organismu vzniklým zpravidla dlouhodobějším a častým požíváním drogy (u některých drog může jít dokonce o krátkodobou konzumaci trvající několik týdnů, výjimečně i dnů). Organismus fyzicky závislý na droze se jí přizpůsobil, vytvořil si "pseudopotřebu", zahrnul ji do své látkové výměny, takže na přerušení přisunu této drogy reaguje poruchou - abstinenčními příznaky, které můžou skončit až smrtí jedince.
Za závislého lze považovat člověka, u kterého se během posledního roku vyskytli tři a více z následujících jevů:
*
Silná touha užívat drogu.
*
Potíže se sebekontrolou užívání drogy a to pokud jde o počátek a ukončení užívání, nebo množství užité drogy.
*
Vyžadování vyšších dávek drogy, aby se dosáhlo účinků původně vyvolaných nižšími dávkami (návyk).
*
Postupné zanedbávání jiných zájmů ve prospěch užívané drogy a zvýšení množství času, věnovaného získání nebo užívání drogy nebo zotavení se z jejího účinku.
*
Pokračování v užívání drogy, a to i přes jasný projev škodlivých následků vyplývajících z tohoto užívání, případně toxické poškození mysli.
*
Jestliže se droga užívá s úmyslem zmenšit příznaky somatického (tělesného) odvykacího stavu.
Odvykací stavy (abstinenční syndrom)
- se vyskytne u závislého jedince v okamžiku odnětí návykové látky (drogy). Opětné podání návykové látky odstraňuje příznaky odvykacího stavu, a za určitých okolností může být i život zachraňujícím postupem (viz fyzická závislost). Terapeuticky se u silné látkové závislosti podávají látky, které mají delší poločas eliminace a jejichž dávky se postupně pomalu snižují (methadon).
Látky nejčastěji vyvolávající látkovou závislost
nahoru
Mezi látky, které nejčastěji vedou k látkové závislosti patří takové, které mají některé z těchto účinků: snižují strach a napětí, zlepšují náladu, vyvolávají euforii nebo jiné příjemné pocity, zvyšují duševní a tělesný výkon, mění smyslové vnímání a chování.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, podle látek vyvolávajících závislost, následující typy závislosti:
* alkoholovo-barbiturátový typ (etanol, barbituráty)
* amfetaminový typ (amfetamin, metamfetamin, MDMA - extáze)
* halucinogenní typ (LSD, halucinogenní houby)
* hašišový typ (marihuana, hašiš)
* opiátový typ (opium, morfin, dolzin, kodein, heroin)
* inhalační typ (toluen, chlorované uhlovodíky)
* khatový typ (kata)
* kokainový typ (kokain, crack)
Jedním z kritérií dělení návykových látek, kromě jejich dělení podle farmakologických účinků, je dělení podle jejich schopnosti vyvolávat psychickou závislost, toleranci a fyzickou závislost (viz výše). Mezi látky, které vyvolávají především psychickou závislost patří kokain, marihuana, amfetaminy, LSD a další halucinogeny. Psychickou i fyzickou závislost vyvolávají především opiáty, barbituráty, alkohol aj. Rovněž vznik tolerance nebývá stejně silný u návykových látek: velmi malou toleranci navozuje například kokain.
----------------------------------------------------------------------------------
U nás je drogou číslo jedna etanol, poté následuje závislost na nikotinu, léková (a drogová) závislost, gambling (závislost na hracích automatech srovnatelná s drogovou závislostí), závislost na náboženských sektách a kultech.
Mezi klienty ambulantních AT zařízení (ordinace pro problematiku alkoholu a drog) jsou kromě závislých na etanolu nejvíce zastoupeni lidé zneužívající anxiolytika. Následují pacienti zneužívající opiáty, psychostimulancia a prchavá rozpouštědla. Na zneužívání opiátů a psychostimulancií u nás se výrazně podílejí heroin, brown (směs derivátů kodeinu) a pervitin (metamfetamin). Řada pacientů mění jednotlivé druhy návykových látek (často podle dostupnosti) i způsob jejich aplikace a kombinuje jednotlivé drogy mezi sebou nebo užívá více drog současně. Kombinace s alkoholem je častá. Mládež mezi 15. a 19. rokem dává přednost tzv. měkkým drogám (marihuana je nejoblíbenější droga mládeže).
