Jak funguje drogový business?
úterý 28. července 2009
Jak funguje drogové podnikání v ČR? Samozřejmě nelze tuto činnost nějak více sortovat, protože neexistují dvě skupiny, které by tuto kriminální činnost dělali totožně. V ČR se ve větším vyrábí pouze pervitin, proto je obchod s ním největší. Ostatní drogy se buďto dováží, jako heroin (Afghánistán, Asie) nebo se vyrábí/pěstují v menším množství jako třeba marihuana. Důvod proč se tráva nikdy nestala hlavním tahákem drogového business je prostý. Její výroba trvá dlouho, je potřeba velkých skladovacích prostor a ve výsledku toho člověk musí prodat spoustu aby se mu ta námaha vůbec vyplatila.
V ČR existuje několik organizovaných skupin, které se zabývají výrobou pervitinu. Většina z nich jsou ale obyčejné smažky, když to řeknu tak jak to je. Zkrátka na vrcholu potravního řetězce stojí vařič a jeho patolízalové. Vařič je člověk co se někde naučil smíchat několik těch jedovatých svinstev dohromady, fosforem počínaje, toulenem konče. Nemusí to být žádný chemik ani kdovíjaký chytrák, většinou je to úplnej hňup (jestli předtím nebyl tak po vdechování všech těch výparů brzo bude) co to odkoukal od jiného vařiče. To samozřejmě není hned a trvá dlouhou dobu než získáte jeho důvěru, většinou však k varu nikoho nepouští, jenom někoho kdo mu s tím v rámci možností pomáhá.
Prostory na vaření nejsou nijak náročné, je potřeba pouze pár baněk, kahan a pár dalších věcí, takže ideální je kuchyň. Je jedno jestli je to v bytě v paneláku, nebo v nějaké stodole za Prahou, umístění varny snižuje či zvyšuje riziko, kdy vařiče chytí, neboť při vaření vzniká silně páchnoucí opar, takže vařit v bytovce může opravdu jen debil. Stěny při vaření nasáknou od jedovatých chemikálií, takže policie může celkem v klidu zjistit z chemického složení vaší bytové omítky, jestli tady někdy byla varna.
Nejtěžší na celém procesu je shánění přísad. To je kapitola sama o sobě. Většina věcí pro vaření pervitinu je veřejně dostupná. Problém je akorát se sháněním množství určitých přísad. Jedná se především o profláklý efedrin, kterou je jednou z hlavních přísad. Ten se získává z léku proti kašli či nachlazení, tam se sice vyskytuje jako pseudoefedrin, ale jeho izolování je stejně těžké, jako složit rubikovou kostku, tedy v překladu “musíte vědět jak na to”. Pokud se nejedná o nějakou těžce organizovanou skupinu která vydírá nebo spolupracuje se zaměstnanci lékáren či dováží efedrin z ukrajiny od tamnější mafie, pak tyto přísady shánějí běžné kedry, které to shánějí kde se dá. Tento rok zavedli lékarny omezený prodej léků obsahující pseudoefedrin, jsem zvědavý jak si s tím pernikáři poradí.
Když jsou přísady doma, tak už se jen vaří a vaří a vaří. Vařič nemusí v takovém případě vyjít z varny několik dnů, či týdnů, než navaří tolik zboží, kolik je potřeba. Když je perník na stole a jeho kvalita je dobrá, tak se slangově řízne, to znamená že se do něj naředí nějaký humus (jedlá soda, cukr, apod.) aby ho bylo více. Teď přichází na řadu spojka, což je osoba, která to prodá dealerovi, spojek může být hned několik a předávají si to mezi sebou jako horký brambor. Důvod proč to dělají je jednoduchý. Kdyby to vařič prodal hned na ulici a policie by se to domákla, pak hned zjistí kdo za tím stojí. Dneska to v praxi vypadá zhruba tak, že policie na ulici odchytí dealera perníku, ten napráská toho kdo mu to dal, toho pak sledují, pak sledují toho co to dal jemu, a takhle pořád dokola až dorazí k varně. Někdy se na to jde přes klasickou sledovačku, někdy vezmou dealera na výslech a protože je to většinou taky smažka, tak ho nechají vydusit do absťáku až jim poví všechno.
Když policie zjistí kde je varna, neudělají to, že zavolají urnu a vtrhnout tam hned druhý ne. Kdepak, pěkně si zařídí odposlechy, zaparkují auta před varnou a sledují, sledují a sledují. V průměru to bývá 3 až 6 měsíců. Za tu dobu nashromáždí tolik důkazů, že pak celou bandu pošlou na 4-6 let do vězení. To jsou ty chvíle kdy často přímo při vaření vtrhne do bytu zásahovka a všem nasadí klepeta, zapírat v tuto chvíli už nemá vůbec žádný smysl, protože policie má důkazů více než dost.
Mě osobně nejzajímavější přijdou odposlechy telefonů, protože kdo ví, ten mi dá zcela jistě za pravdu, že před nimi neuteče nikdo. To už je lepší posílat si papírové dopisy. Odposlechům se totiž nevyhnete výměnou simkarty nebo telefonu. Dnes se používá celá řada odposlechů včetně směrových mikrofonů, které uslyší každé vaše prdnutí.
Zkrátka není to tak růžové, jak to nědy vypadá.
