BLANCiiizzz

Spoustě z Vás bude asi šrotovat v hlavě, proč jsem se zrovna já rozhodla psát o skupině Gorillaz...popravdě řečeno, opravdu to není můj "styl". Na nějakým "hopíkováním" opravdu neujíždím...jenže...takhle kapelka je přece jenom malinko jiná, a právě proto jsem se rozhodla o ní napsát pár řádek. Nejde o nějakou obrovskou zamilovanost, ale pár písniček se mi opravdu líbí a co hlavně...ty jejich klipy prostě nemají chybu...No tak čtěte :)

Gorillaz je multimediální projekt vytvořený hudbeníkem Damonem Albarnem a kreslířem Jamie Hewlettem. Tahle dvojice vytvořila ideu fiktivní kapely, která by, navzdory jejim fiktivním vlastnostem, mohla fungovat jako každá normální kapela. A tak Gorillaz koncertují, vydávají alba a singly, poskytují rozhovory, přebírají hudební ceny, chatují s fanouškama na oficiálních stránkách a vůbec opravdu fungují jako "normální" kapela. Média dlouho spekulovala o tom, kdo za timhle projektem vlastně stojí.

Damon Albarn se s Jamiem Hewlettem poprvé setkal v roce 1990. Damon rozjížděl kariéru jako frontman kapely Blur. Po několika setkáních se z nich stali velmi dobří přátelé, dokonce spolu v roce 1997 sdíleli byt v Londýně. Jednoho dne přišli s nápadem animované kapely - 'Gorillaz' (název vzniknul podle roku narození Damona a Jamieho - 1968, podle čínského horoskopu rok opice).
V roce 1999 se natočili první demo-songy. Práce se rozjela naplno v Damonově nahrávacím studiu '13' v Londýně. Damon si přizval producenta Dana Nakamuru (jeho hip-hopový vliv je na albu dost znát), Kid Koala přidal skreče, Del the Funky rap a Miho Hatori s Tinou Weymouth vokály. Song 'Latin Simone' byl "věnován" Ibrahimu Ferrerovi. Mezitim Jamie pracoval na vizuální stránce: vytvořil čtyři animované postavy - 2-D, Murdoc, Russel a Noodle a přiřadil jim i charakterové vlastnosti.

7. ročník mezinárodního rockového open-airu u nás se nezadržitelně blíží!

Pořádající agentura Pragokoncert pomalu dokončuje dramaturgii letošního ročníku největšího letního open-air festivalu v ČR - Masters Of Rock!
O tom, že to bude opět letní mega nálož skvělé muziky nás v celých čtyřech prázdninových dnech 9. – 12.7. 2009 v již tradičním areálu likérky Rudolf Jelínek v srdci Valašského království, ve Vizovicích, přesvědčí nejedna velká, zářivá hvězda světového metalu či rocku!
Na webových stránkách festivalu www.mastersofrock.cz můžete pravidelně sledovat nejžhavější novinky, můžete zde soutěžit o zajímavé ceny, podiskutovat si na festivalovém fóru a objednat si vstupenky!
NIGHTWISH (Fin) – jediné exklusivní show pro Českou Republiku do roku 2011!, BLIND GUARDIAN (Ger), EDGUY (Ger), EUROPE (Swe), RAGE (Ger) – 25. Výročí kapely – speciální show s řadou exklusivních hostů!, STRATOVARIUS (Fin) – světový comeback!, ARCH ENEMY (Swe), DRAGONFORCE (UK), SHAMAN (Brazil) + Gocmen Symphony Orchestra of Turkey, KORPIKLAANI (Fin), VOIVOD (Can), IN EXTREMO (Ger), TIAMAT (Swe), KATAKLYSM (Can), DEATH ANGEL (USA), DIE HAPPY (Ger), DEATHSTARS (Swe), EVERGREY (Swe), AXXIS (Ger), HEAVEN SHALL BURN (Ger), LEGION OF THE DAMNED (Nl), THE SORROW (Aut), SCHANDMAUL (Ger), KISSIN´DYNAMITE (Ger), CALLEJON (Ger), KREYSON (CZ)

Je opravdu těžké zfilmovat knihu, která čítá něco málo přes 400 stran, do snímku s únosnou stopáží a přitom zachovat její podstatu. Fakt, že předloha se stala v zemi svého původu bestsellerem a vytvořila okolo sebe velkou skupinu příznivců, na jedné straně tento úkol ztěžuje, neboť zvyšuje očekávání, na straně druhé však zajišťuje diváckou účast skalních příznivců, kteří na film zajdou tak jako tak.

Nyní tento nelehký úkol připadl Catherine Hardwickové (Třináctka, Legendy z Dogtownu). Knižní předloha Stmívání, jež je první částí prozatímní trilogie (autorka Stephenie Meyerová horlivě pracuje na dalších dílech, v USA již vyšel čtvrtý díl) zaznamenala především v USA nebývalý úspěch. Otvírací tržby za víkend cca 70 milionů dolarů pro filmovou adaptaci Stmívání hovoří za vše. Českou republiku toto šílenství nezasáhlo, ale kniha si našla své fanoušky i zde, ač v mnohem menším měřítku. I oni zde budou nejspíše tvořit hlavní diváckou základnou snímku. Jak to ale bude s ostatními (chápej nepoučenými) návštěvníky filmu?

Bella se přestěhovala za svým otcem do deštivého Forks. Nutno říct, že jí to nečinilo žádné zvláštní potěšení. Ač hrdinku její noví spolužáci uvítali s otevřenou náručí, ona sama se hned od začátku zajímala o tajemného Edwarda, který jí však (jak se zdá) nemůže ani cítit. Postupně se ale začali sbližovat a Edward jí svěřil své největší tajemství – svou upírskou podstatu. Místo aby tento fakt Bellu odradil, zamilovala se do Edwarda o to intenzivněji a on ji ve svých citech následoval.

A proč máš tak velké zuby...?

A to je v podstatě vše, co Stephenie Meyerová svou knihou čtenářům předává. Ano, vyskytují se tu sice i jiní upíři (zlí!), ale ti tu plní pouze funkci pro další sblížení ústřední dvojice a také tvoří pojítko k dalším dílům. Proto je jim věnován až samotný konec příběhu. A snad jsou tu i proto, aby se aspoň něco dělo. Spisovatelka ve svém díle vytvořila silný romantický náboj, který prostupuje celou knihou a tvoří hlavní příběh. Komplikované sbližování Belly s Edwardem zabírá téměř celý dějový prostor a je vyprávěno z pohledu hlavní hrdinky, čtenář má tedy možnost sdílet s ní její pocity. Stephenie mimo to učinila velmi chytrý tah a dala romantickým duším Edwarda. Nebesky krásného, dokonalého a také sexy nebezpečného Edwarda, který se zamiluje do naprosto průměrné Belly. Která dívka o tomhle scénáři někdy tajně nesnila?

Edwarde, jsi nějaký bledý, jsi v pořádku...?

Catherine Hardwicková to proto opravdu neměla lehké, neboť jak převést tohle všechno na filmové plátno? A udělala to, co udělat musela. Razantně zkrátila romantickou linii a vytáhla z ní pouze klíčové momenty. Zato poněkud rozšířila dějovou linku okolo zlých upírů. Čímž dozajista nepotěšila fanynky knihy, ale učinila snímek koukatelným i pro neznalce knih. První část snímku se tedy věnuje vztahu hlavního páru (Kristen Stewartová, Robert Pattinson). Avšak i přes to, že se režisérka snažila věnovat pouze podstatným situacím, působí tyto scény poněkud odbytě, obzvlášť oproti knize, kde jsou popsány do posledního láskyplného detailu. Nečtenářům Stmívání bude možná i působit problémy se na začátku orientovat, protože děj chvátá dopředu rychlým tempem. Až s příchodem záporáků začne tato rychlost dávat smysl a plátno ožije akcí. Konec ovšem již opět patří zamilované dvojici, kterým to spolu opravdu moc sluší a podávají výborné herecké výkony (lépe na tom je přirozená Kirsten Stewartová, nutno však dodat, že Robert Pattinson na sebe vzal opravdu hodně, hodně těžké břemeno).

V multiplexu Village Cinemas na pražském Andělu včera odstartoval šestnáctý ročník filmového festivalu Febiofest. Jak se v posledních letech stalo tradicí, jeho součástí je i doprovodný hudební program se vstupem zdarma. Pestré zastoupení bude mít world music, reggae, ska, ale také rock.

Zahájen bude dnes, kdy vystoupí mimo jiné R’n’B-funková kapela Navigators, a celkem nabídne denně trojici koncertů na hlavní scéně v podzemních prostorech a dva na malé scéně. „Letos jsme se soustředili na to, abychom angažovali co největší počet jmen, která se na Febiofestu dosud nikdy neobjevila,“ říká hudební dramaturg hlavní scény Jiří Březina.

V dalších dnech se potom v rámci festivalu představí například Terne Čhave (sobota 28. 3.), Prague Ska Conspiracy, Afrodisiak (pondělí 30. 3.), Sunflower Caravan, Gipsy.cz (úterý 31. 3.), Fast Food Orchestra (středa 1. 4.), Airfare, Toxique, Le Pneumatiq (čtvrtek 2. 4.), U-Prag, Basta Fidel nebo Mr. Cocoman & Solid Vibez (pátek 3. 4.).

Pokud chce kapela natočit album ve stylu ska, jehož hlavní textovou ideou je hlavně sex a taky jídlo, musí být tak trochu šílená a mít už něco prožité. Jenom tak to není hudební softporno ani zveršovaná kuchařka, ale inteligentní muzika jejíž texty s obraty jako "můj život je erotickej film, ve kterým se houby stane" nebo "první půl života nám ničej rodiče, tu druhou děti" donutí vnímavého posluchače povyskočit půl metru nad židli a vypořádat se z depresemi s nadhledem. A hudba? Ta se nese v osvědčeném zvířecím stylu míchajícím ska, reggae, rocksteady a když se to hodí, tak třeba i swing, to vše vyšperkované skvěle šlapající dechovou sekcí (Královna temných spádů). Co si budeme povídat, ska a podobné rozjuchané styly znějí většinou na koncerech o sto procent lépe než z desek. Sto zvířat patří minimálně od alba Ty vole, na základní škole mezi vzácné případy, kdy to funguje i mimo "nevýchovných" koncertů. Doufám, že na to bude Spolek ochránců zvířat myslet a nedopustí, aby tuhle partu někdy semlela kola showbusinessu.

Americká devítičlenná úderka Slipknot se vrací do České republiky. Svůj svět šílenství a hrůzy představí tentokrát fanouškům v ostravské ČEZ Aréně, kde vystoupí 10. června 2009. Stěžejním bodem jejich koncertního programu bude loňská novinková, v pořadí čtvrtá deska "All Hope is Gone". Když někdo kombinuje hutný a hodně temný metal s prvky hard core a starého punku, nebojí se do toho všeho ještě na pódium postavit za gramofony diskžokeje a ještě navíc si oblékne hororové kostýmy, pak to musí být jedině blázen. Jenže americké kapele Slipknot tahle karta vyšla a navíc jim přinesla světovou popularitu.

Slipknot tvoří DJ Sid Wilson, hráč na bubny Joey Jordison, basák Paul Gray, hráči na bicí nástroje Chris Fehn a Shawn Crahan, kytaristé James Root a Mic Thomson, se samply si pohrává sampler Craig Jones a za mikrofonem běsní Corey Taylor. Pro někoho je možná devět členů trochu moc, ale jak říká bubeník Shawn Crahan: "Celé tři roky jsme měli perfektní docházku na zkoušení. Všichni tam byli na čas, nikdo nikdy nechyběl. Naše hudba je tak závislá na každém členu, že kdyby chyběl jediný člověk, třeba i DJ, už by to nebylo ono. I ty nejmenší věci dělají skladby takové, jaké jsou."

Jsou sladký....ňuňuňu...prostě pusinky...

V roce 1999 vydali tito trochu potřeštění hudebníci eponymní CD a tím odstartovali tu hrůzu a šílenství, co kapelu doprovází. Alba "Slipknot" se prodalo více než 2,5 milionů nosičů a to znamenalo platinovou desku; vůbec první pro producenta Rosse Robinsona. Po dvouletém vystupování na Ozzfestu, různých festivalech a koncertování v mnoha zemích světa vyšlo jejich druhé album "Iowa". Tato fošna je mnohem tvrdší a temnější než debutové album. Poměrně rozporuplné reakce vyvolala další placka "Vol. 3: (The Subliminal Verses)", kterou produkoval slavný Rick Rubin. Slipknot ji živě představili v roce 2004 v České republice v rámci předskakování kapele Metallica, a jejich výtečný set byl přijat s nadšením. Loni Slipknot vydali své čtvrté album "All Hope is Gone", které zplatinovělo v USA, Austrálii i Japonsku. S novou nahrávkou přišla i změna masek a kostýmů. Bude to masakr!

Můj oblíbený poppin. Ani tak skvělý poppin samotný, ale nápady svělový, u mě za kreativitu tutová devítka...

No kluci jsou skvěle sehraní, za to klobouk dolů...a dokázali na celkem vzato nudnou hudbu vytvořit zajímavou choreografii...

Jedním slovem nádhera...umění

Dokonalý roboting...až se místy tají dech...

TOHLE je STREET dance....

Co dodat, snad jen shall we dance?

Osobně? Nážez...jinak se tahle tvorba popsat nedá. Heavymetal-coreová kapelka se toho rozhodně nebojí a dává svému hudebnímu stylu svou podstatu.Mají u mě tutovou devítku...


Ondra - guitar, bkg vocals
Prema - drums
OZYx - guitar, lead vocals
George - bass, lead vocals

Kořeny new school hardcore metalové kapely X-CORE sahají do konce minulého tisíciletí, a to až do roku 1998, kdy se ve Znojmě dávají dohromady první členové této formace. Byli to: OZYx David Václavík (JESUS ON HEROIN, T.D.O.) – kytara, zpěv a kompletní management; Standa Papež – bicí; Pavel Kolacia (T.D.O.) – kytara, zpěv a Vláďa Kotas (JESUS ON HEROIN) – basa. V této sestavě započali pánové budování, dnes již známého jména X-CORE a to nejdříve na regionální scéně. Úplně první koncert kapely X-CORE se konal v rockovém klubu GoGo ve Znojmě. Jejich počáteční snaha vyvrcholila natočením první demonahrávky, kterou natočili v již zmiňovaném klubu GoGo.

Čas plynul dál, koncertů přibývalo a X-CORE začal postupně cestovat ve větším měřítku. Bohužel ani tato formace se nevyhnula fenoménu personálních změn a zanedlouho po natočení prvního dema odešel baskytarista Vláďa Kotas a v zápětí kapelu opustil i kytarista Pavel Kolacia.

V roce 1999 do formace přichází nový basák Petr Mikeš. X-CORE upevňuje nadále své postavení na české scéně a pomalu proniká do podvědomí posluchačů daného stylu.

Po několika měsících kapela připravila nový materiál a započala v roce 2001 natáčení v pořadí druhého dema pod názvem PROMODEMO 01. Toto demo bylo natočeno ve studiu LOCO Reného Pavezy z kapely LOCOMOTIVE, který na demu také hostoval, a bylo vydáno samonákladem stejně jako to předchozí. Druhé demo se setkalo s velice pozitivní reakcí a otevřelo kapele dveře větších a známých festivalů a klubů.

V polovině roku 2002, po řadě úspěšných akcích, došlo opět na personální změny na postu basy. Petra Mikeše vystřídal Yanek Rapčan ze skupiny OBDURATE.S jeho příchodem se začala formace připravovat na vydání první desky a začala brázdit kluby po celé republice. Za nedlouho po příchodu Yanka posílil X-CORE také druhý kytarista Mira Kohoutek (OBDURATE).

V létě, v roce 2003 zaznamenal X-CORE také své první působení na jednom z nejznámějších festivalů v republice, na Trutnově. Kapela zde sklidila značný ohlas i přes to, že hrála pouze na malé klubové scéně.

1. listopadu 2003 vyšla již zmiňovaná první deska pod názvem „tobě bestie“.Deska byla natočena opět ve studiu LOCO. O zvuk desky se velmi dobře postaral René Paveza a masteringu se ujal Miloš DoDo Doležal. Deska byla vydána firmou Cecek Records Jakuba Taubera a podílelo se na ní i několik hostů. Byli jimi René (LOCOMOTIVE), Rajče (COLP), George, Inci, Milda (FOURTH FACE). Deska byla pojata multimediálně a jsou na ní k nalezení také dva videoklipy, fotky a texty ke všem skladbám.

Koncem roku 2004 se s X-CORE rozloučil basák Yanek Rapčan a po krátké stagnaci jej nahradil nový mladý basák Petr. Ten v kapele setrval půl roku a byl nahrazen dlouholetým kamarádem kapely, Přemou Sedlákem (SOCANI). Přema před tím působil jako bubeník a po nabídce ze strany X-CORE přesedlal na basu. Po velmi krátké době zvládl kompletní koncertní materiál a rozjelo se připravované X-TOUR po českých klubech a hlavně festivalech.


25. srpna 2005 došlo k náhlému onemocnění bubeníka Standy Papeže, který byl letecky hospitalizován ve FN Brno Bohunice, a kapela se na tři měsíce zcela odmlčela. Jelikož následky Standovi nemoci byly trvalé a nemohl se navrátit k původním činnostem, obsadil jeho post bubeníka Přema Sedlák a na jeho místo basáka dorazila posila z Jihlavy George ze skupiny SORETHROAT. V této nové sestavě kapela odehrála několik málo koncertů a začala se připravovat na tvorbu nové desky. Počátkem roku 2006 kapelu opouští kytarista Mira Kohoutek. Na jeho místo nastupuje další jihlavská posila kamarád George - Kokeš taktéž ze skupiny SORETHROAT.

Začala nová kapitola X-CORE …

S touto novou sestavou skupina neváhala a jala se natáčet desku opět do studia LOCO. Produkci zaštítil sám René Pavéza. Nahrálo se 5 věcí a k pilotní skladbě Respect se natočil i klip, který se dlouhou dobu držel na prvním místě v hitparádě pořadu Martina Zellera - Superpomeranč a v hitparádách různých rádií. Protože skladeb bylo málo, tak kapela udělal tzv. splitko s kamarády Pittbul Diesel a celé album nazvala The Split. K tomuto počinu skupina jela tour 2006 po všech prestižních letních festivalech a na podzim po různých klubech ve všech koutech ČR.

Píše se rok 2007 a nadšený kytarista Kokesh odchází jak po vnitřních nepokojích v X-CORE, tak i v soukromém životě, z kapely. V celkém krátkém časovém úseku je nahrazován nadějným kytaristem Ondřejem, který působil v kapele Straight. Ihned po jeho příchodu skupina natáčí singl nesoucí název Between Heaven And Earth ve studiu Zdeňka Šikíře, tedy v Hostivaři. Po natočení tohoto materiálu se tato formace seznamuje s Petrem Závodským ze společnosti Dead Fish Production, který by měl kapele dělat tourmanagera pro zahraničí. Ihned kapelu draftoval jako předkapelu skupiny Pro-pain a X-CORE s nimi jela jejich eurotour. V současné době skupina otvírá jejich české tour s názvem Metal and Life 2007.

Po tour Metal and Life, které bylo nad míru úspěšné, X-CORE začíná chystat materiál na novou desku, kterou na začátku roku 2008 točí ve studiu Rolanda Grapowa (ex kytarista Helloween, MasterPlan). Ten nahrávku zaštiťuje svou produkcí. Kapela vydává desku s názvem In Hell. Jako bonus na této desce zazpíval song Red Rivers frontmann skupiny Pro-apin - Gary Meskil. Kapela jede k této desce evropské tour po boku kapely Pro-pain. Po eurotour X-CORE chystá československé tour s názvem Life in Hell, které činí 40 koncertů.

Zapomeňte na spoustu zbytečnýho řevu, jak je u mnoha kapel s podobně "přívětivým" názvem zvykem. Nešetří s ním, to rozhodně ne...ale...Je to prostě balzám na metalový ouška...I když musím se přiznat, že jsem jim nijak zvlášť neholdovala, dokud jsem je neslyšela Pod Lampou, když dělali předkapelu Status Praesents. Pak jsem se vduchu klukům za svojí křivdu omlouvala a odevzdala jim svoje srdce...

Tradiční instrumentální složení, tedy bicí, basu a dvě kytary, doplňují v Atari Terror dva zpěváci. Křikloun Kurz má na starosti řev a křik všeho druhu, navrátivší se Ludvík pak melodické linky. Toto rozdělení je pro kapelu charakteristické a dodává jí na přitažlivosti, na albu naleznete opravdu široké množství hlasových poloh.

Tajuplné intro, zvuk vrtulníku, crossoverová jízda může začít. Titulní "Attention" je ideálním otvírákem - melodická šťavnatá vypalovačka, ve které se poprvé projeví výhoda dvou odlišně naprogramovaných hlasivek. V hutné zemité "Motofoko" se pak v zajímavém kontrastu mísí Kurzův téměř deathmetalový vokál s dětským sborem. Malou špetku klidu (ale opravdu jen malou) přináší milostná "Only". V ní Atari Terror (MySpace.com) dokazují, že i téma lásky lze podat sice emotivně, leč dostatečně razantně. O zvandrovalém cowboyovi vypráví lehce parodická, do country hozená "Fight For Your Country". Bez diskuze nejlepší kousek alba je ale "Sweetest Pie", jak kdysi řekl Kurz, skladba "prostě o šukání". Ta se v původní podobě objevila již na předchozí nahrávce "Part 1: The Rise Of Motofoko - First Blood". Jednoduchý text, jednoduchá melodie, přesto ohromně silná záležitost; takhle má vypadat rocková pecka. Fanoušky Rage Against The Machine, k nimž jsou ostatně Atari Terror přirovnáváni poměrně často, potěší ještě "War" s typickým RATM riffem.

Jak je známo, vedle nabubřelých, pyšných kapel existují i takové, které se nebojí sebeironie a nadhledu. Atari Terror jsou jednou z nich. A dělají to vtipně a nápaditě, ať už jde o image, projev nebo třeba postavu zvanou Motofoko, která ztělesňuje veškeré zlo. Za zmínku rozhodně stojí i skvěle zpracovaný booklet desky: dominují mu válečné motivy, uvnitř naleznete kromě textů i všelijaké grafické vychytávky a rukou psané poznámky.

Pokud by se někdo vehementně pídil po slabinách, pár se jich objeví. Vedle silných skladeb najdete jednu dvě slabší, jež by albu vůbec nechyběly, kdyby na něm nebyly.V celkovém kontextu desky však jde o zanedbatelné maličkosti.

Atari Terror jsou důkazem toho, že nejlepší věci nezřídka vznikají v málo probádaných hlubinách hudebních sfér, kam příliš očí nedohlédne. "Part 2: Attention!" je jednou z nejlepších českých tvrdě rockových nahrávek roku 2007, která představuje hodně vysoko posazenou laťku, jež se jiným skokanům bude zdolávat jen velmi komplikovaně.