BLANCiiizzz

"No ty vole, dneska mi přišli hvězdičky, pak melounky a nakonec na 5+25 vínečka...tak jsem tam měl asi 7 a půl litru, ale chtěl jsem víc, tak jsem to promačkal. "

Takhle podobně zahajuje můj známý pokaždý náš rozhovor. Nevim jak to dokáže, ale je schopen mi vylíčit celou hru, všechny barvy, sázky, všechno ovoce a každý risk na výherním automatu.
Bedny. Když ono to všechno tak krásně barevně svítí a bliká...a když člověk dvakrát po sobě vyraje větší částku, pak už v tom lítá. Většinou. Je to zvláštní a zajímavá věc, krabice s točícími se válci, sázkami a možností risku, vychytralým softwarem, který nikdo neoblbne.

Taky je hraju a dalo by se řici, že už docela dlouho, ale nikdy jsem tam nenacpala tisíce, pořád se tak nějak držím při zemi. Asi už proto, že mám se závislými hráči svou vlastní zkušenost. Známý dostane výplatu a rovnou z pošty jde do herny a už to lítá. Prohraje výplatu a pak si musí půjčit, aby vůbec přežil. Příští měsíc to udělá znova, ale vyraje. Z výhry zaplatí půjčku a jelikož už zase není v plusu, jde a zase všechno prohraje. Ale baví ho to, je to prostě jeho droga, která mu přináší uspokojení. Naštěstí je sám, nemá rodinu ani děti, takže svojí závislostí nikoho neomezuje, jen sám sebe.

A teď pár statistik ze stránky http://www.gamblingstop.czweb.org/

ČR má přibližně na 190 kasin a 3500 elektronických kasin. Je to šestkrát více než v celé Evropě dohromady. Pro srovnání Rakousko má 12 kasin v Belgii 9, některé země EU mají úplný zákaz těchto provozoven v současné době je u nás na 60 000 výherních automatu což odpovídá jednomu "výhernímu"automatu na 170 lidí, pro srovnání ve Francii se dělí o jeden automat 18 000 lidí! Za rok se prosází kolem sto miliard z toho kasina přibližně deset miliard,("jen do automatu za rok nahází Češi kolem 50 miliard korun!). Nejvyšší nárůst vykazují technické hry - automaty Ročně nastoupí do léčeben v důsledku závislosti na hraní více jak 600 gamblerů, celkový počet je však mnohem větší, těch kteří se neléčí je mnohonásobně více. Sebevraždy v české republice v průměru převyšují úmrtí v důsledku dopravních nehod. Čtvrtina sebevražd však připadá na gamblery! Dle odborníků hraje a sází v Česku až 5 000000 lidí. Problematická skupina osob se odhaduje zhruba na 10 %, tedy kolem půl milionu osob. V důsledku hazardu bez jasných ochranných pravidel v české republice přibývá závažné trestné činnosti, umírají lidé, rozpadají se rodinné vztahy a vynakládají se velké částky na léčení. Bohužel přes veškeré negativní statistiky lidé odpovědní za uvedený stav nevytváří skutečně účinný ochranný právní systém v oblasti hazardu. Vše co se u nás doposud dělá, jsou pouze „kosmetické úpravy“, které nemají zásadní vliv na snížení negativních důsledku hazardu a nepomáhají lidem závislým na hraní. Uvedu jen pár příkladů ze světa, které se podařilo získat díky panu J. Novotnému (senátor SNK ED) USA - Naprostá většina států má zákaz hazardních her, vyjímku tvoří pouze některé indiánské rezervace, Las Vegas a Atlantic City, Internetové sázení bylo kongresem zrušeno v r.2006, Francie - zákaz heren, vyjímku tvoří pouze kasina kterých je v zemi celkově 30 ty disponují výherními automaty, vstup je přísně zakázán místním občanům, ti mohou hrát pouze v jiném městě! Irsko - zákaz hazardních her, Německo - přístupové karty k výh. automatům, Slovensko - zavedená identifikace sázejících, zpřísněné povolování výh. automatů, Rusko ! - nový zákon jehož cílem je výrazně omezit hazardní hry, hazardní hry jsou zakázané s vyjímkou čtyř herních zón v nerozvinutých oblastech. Bylo by zajímavé získat informace z dalších zemí světa, ale bohužel není to jednoduché, já sám jsem požádal několik europoslanců o pomoc a nikdo mi zatím neodpověděl. Qvo vadis ČESKO ??

O gamblerství se dají psát slohy. Já na to mám rozpoluplné názory. Je fakt, že procento proher je větší než výher. Ale i mě osobně to někdy baví. Pokud tam člověk jd s tím, že to prohraje, tak pak není zklamaný. Mezi hráči jsou dva druhy lidí. Ti, kteří si jdou zahrát za účelem výhry a ti, které to baví a berou to tak, že je to prostě jen hra. Otázkou je, který z těchto dvou sort je horší :)

Jó dobře, popravdě jsem se spráskala za všedního dne. Jenže já za nic nemůžu, přijdu si takhle úplně nevinně do hospody za kámošema s myšlenkou na jedno malý pivečko, aby se Blanciiizzz na zítřek hezky spinkalo. No jo, ale háček se vždy najde a mojí (ne)smůlou byl fakt, že jeden z přítomných slavil narozeniny. A jelikož jsem se ocitla ve společnosti ne zrovna normálních lidí (hm, co je normální?no o tom zase někdy jindy) tak se pila jedině a neomluvitelně VODKA. A musím říct, že ne málo, ostatně, narozeniny jsou jednou za rok.


Kdybych to měla brát podle toho, jakto možná někteří z vás pochopili, že když je to jednou za rok, tak to nevadí. Jenže narozdíl od narozenin vodka není jen jednou za rok, u mě se vyskytuje poměrně často a to hlavně v přítomnosti mojí kámošky Jany. Postupně se s ní budete seznamovat v průběhu týhle rubriky, ale co vám hodně prozradí je přezdívka, kterou si vyloužila na jedný garden party a to sice "nachcanina" Jo přezdívka je to docela vulgární, mohla by někomu tak přijít, ale Jana to bere s humorem, i když je velice šťastná, když si na to přízvisko vzpomeneme v přítomnosti lidí, na které zrovna nemá v plánu udělat opilecký první dojem. Ale dost o Janě.


Jo ta vodka. No tak právě s touhle kámoškou máme jeden "rituál", že pokud přijdeme někam do baru, na disko nebo prostě někam zakalit a zapařit, tak první kroky nás táhnou k baru, na němž se za pár chvilek zaleskne sklenička Findlandia vodky. Mám ten průzračně čistý patok fakt ráda. Ochutnala jsem v životě spoustu alkoholu a pochutnám si i na, jak se říká, "tlamolepech". Ale...vodka je prostě vodka :)

BusinessWeek provedl pokus s lidmi, kteří pravidelně pijí svou oblíbenou značku vodky.Prokázalo se v něm, že ani pravidelní konzumenti od sebe nerozeznají jednotlivé značky vodky.
No to pardon, ale já jsem právě včera na "vodkovém" večerníčku vodky rozeznala. I přes to, že nemá vyloženě typické aroma a chuť. Věděla jsem, že nepijeme Finskou ani Absolutku. V duchu jsem se modlila, ať to není Božkov. Takhle slečna, byť levná, si nerozumí s mým žaludkem a po 6-tém panáku jsem se otáčela na bar a snažila se zachytit, co to vlastně barman nalévá. Nemohla jsem ani ceknout, jelikož všechno pití mi bylo placeno a vymýšlet si jakou značku bych chtěla, na to nejsem ke svým přátelům dostatečně drzá.
O chvíli déle, přišla řeč na různé druhy vodky a já jsem mezi řečí utrousila, že to co pijeme není Finlandia. Kamarád se ohradil, že je. Následný rozhovor pokračoval ve stylu dětských pískovišť a hádání se o bábovičky. Nakonec se kamarád zvedl a odtáhl k baru, kde se zeptal barmana, co to vlastně celý večer pijeme. Odpověď ho, soudě podle výrazu jeho tváře, neuspokojila. Pili jsme Amundsen vodku. Poté,co se omluvil a usoudil, že jsem měla pravdu, se zeptal, zda mají Finskou. Měli. Kamarádovo prosba? "Od teď téhle slečně jedině Finskou prosím." Možná bych to neměla zmiňovat, ale mě to nedá... Kamarád je původem z Ukrajiny a ve vodce se řekněme koupal odmala. (Když pomineme fakt, že vznik vodky není docela znám, ale udává se Polsko, Rusko, s Ukrajinou by to nemělo mít souvislost). Přesto jsem se cítila jako vítěz :)
Co k tomu dodat, to, že to byl velice "zajímavý" večer a že jsem pak ještě po příchodu domů sedla na kolo a jela za kamarádkou, v lehce společensky unaveném stavu, to už není téma dnešního příspěvku :)

Se svým panelem pravidelných spotřebitelů BusinessWeek dále sestavil žebříček nejlepších vodek jen podle subjektivních pocitů. Na prvním místě se umístila vodka Ketel One spolu s vodkou Ciroc. Na druhém místě skončil Smirnoff, na třetím Grey Goose. Na dalších místech se objevili Abslout, Stoličnaja, Belvedere nebo Finlandia.



Ketel One, Grey Goose,Absolut a samozdřejmě Finlandii jsem pila, ostatní bohužel nemůžu srovnat. Ale jak je známo. Vodky se liší pouze jemně, tím pádem rozdíly u těch "lepších" vodek jsou minimální. Ketel One a Grey Goose jsem ochutnala a s chutí si dala ještě dvě skvěničky od každé. Ale i když mi obě chutnaly, určitě zůstanu u své oblíbené Finlandie. Už z důvodu že je téměř všude dostupná a cena přijatelná.



Možná bych se měla zmínit i o ochucených vodkách. Ale jelikož jsem zastánce názoru, že vodka má obsahovat jen základní suroviny-jako jsou brambory, rýže, nebo obilí, sirup a cukrovou řepu(všechno "navíc" už je prostě...navíc :) , tak toho o nich moc nevím, co se chuti týče, moc jim neholduji. Ale něco by se našlo...
Dobře dobře, když nepočítám takové ty po domácku vyrobené vodky, jako je s citronem, s feferonkami, s česnekem, s gumovými medvídky, limetkou a třeba větví z borovice, co se u nás běžně dělá povinně na Silvestra :) tak jsem pila kupované ochucené vodky třeba mátovou, kávovou a melounovou. Je to bez cukru, není to tedy likér ale jde to :) I když při tom člověk zapomene, že pije vodku.
Nejznámější značkou ochucených vodek je podle mě Skyy vodka(USA). Amerika hold vede velikou propagaci, což jsou milý chlapíci lehce vedle. Už proto, že je ochucená vodka u našich vzdálených přátel známá jako "kořalka" i když se kořalka vyrábí úplně jiným způsobem. Tak se kluci držte svého Bourbonu, je to ostatně váš národní destilát :)

„Novinky u Blanciiizzz“ se změnili na „Ze života požitkáře“.

Paradox…Vypijte tři Redbully před pařbou a stejně se vám chce za chvíli spát. Ale zkuste si dát jen tak jeden večer k počítači na chuť a můžete se ztotožnit s angorským králíkem na perníku.
Takže v mém mozečku prolitým krví plnou taurinu a kofeinu svitnul nápad na vytvoření téhle rubriky. Zřejmě to bude jenom hrnec nesmyslných žvástů o zážitcích, postřezích a bezvýznamných pocitech a problémech požitkáře. Ale koneckonců což, žádný vyhlídky na Nobelovku za literaturu nejsou a třeba se semnou někdo v určitých chvílích ztotožní a pak, milý přátelé, je ta správná chvíle na koment, jež čeká na konci každého příspěvku.

PROČ POŽITKÁŘ?

Ti zvídavější se možná budou ptát, co vlastně ten název. No za požitkáře považuju sama sebe, jako člověka, který si na nic nehraje, dělá věci, které ho baví, nekouká moc do budoucnosti a ani do minulosti, prostě si žije dneškem a baví se, jak nejlíp umí.
To mi zrovna připomnělo jednoho mladšího kamaráda, který večer co večer chodí do místní hospody, hraje automaty, dá si dvě nebo i šest piv a jde domů, po cestě si dá jointa a jde spát. Ráno do školy, kde okukuje holky, přijede domů, jde si lehnout, večer vstane a jde zase do hospody, kde si zahraje automaty, dá si dvě nebo i šest….no dál už to znáte. Když ho chci vidět, už se s ním ani nedomlouvám přes telefon, prostě vím, kde ho najdu. Když jsem se ho nedávno ptala, proč vlastně takhle žije, po dlouhém zamyšlení a následovného smíchu, se mi dostalo odpovědi „No mě to baví, žiju dneškem“.
Takže každý si žije po svém. Všichni jsme požitkáři, akorát každý si to přebírá jinak.

Ok, konec úvodních keců a hurá na keci jiné 

CIGARETY


„Kdo nekouří, nedělá nic.
Kdo kouří, přemýšlí o životě“
(J.W. von Goethe)



Věčné téma :D
Jeden můj známý „Pepe“ koktá. Díky bohu, už není moc chytráků co by se posmívali lidem, co mají takovouhle „nemoc“, ale pokud se jedná o srandu myšlenou dobře, občas se to povede. ..Jednou jsme takhle s Pepem a ještě pár lidma stáli před školou a kouřili. Přišel kamarád, sáhl do kapsy, vytáhl krabičku Malborek a ptá se: „Chcete někdo?“ Pepemu se rozsvítili očka a začal koktat „Jájájjjájájá já“ Nabízející kamarád se na něj otočil s tázavým pohledem a povídá „No kurva Pepe kolik těch cigár chceš?!“


Já, jako správný požitkář samozřejmě taky kouřím. První cigaretu jsem měla asi v páté třídě. Ale nechytlo mě to…Pak mi trvalo asi ještě čtyři roky, než se mi chuťové buňky prodřeli na tu právnou fázi, kdy se, po vyčerpávajících 7-mi hodinách ve školní lavici, po vdechnutí nikotinového zázraku snížila tepová frekvence z 200 tepů za minutu na normálnějších 90. Od té doby je to věc, která mě baví a chutná. Hodně lidí, asi tak 98% z těch kouřících co znám, si stěžují, že by chtěli přestat, ale že nemůžou, že jsou závislí. Blbost…Dobře, blbost podle mě. Pokud chci, opravdu chci, tak přestanu. Mě osobně kouření život nijak nestěžuje. Jediné co mi vadí je zápach z cigaret. Koho zaujme člověk, byť sebekrásnější, když svou vůní už z dálky připomíná dobře zavedenou tabákovou plantáž v době sklizně. Ale jinak mě kouření neomezuje. Co se týče sportu, chodím na školu, kde mám tělocvik 6 hodin týdně, v osobním životě tancuju, jezdím na in-linech a kole…A pohoda, žiju a dýchám 

Ale to má asi každej jinak. Například kámoš, co zamnou jede na kole. Jeho kašel, chrchel nebo jak to nazvat, mě , i přez nebezpečí, že mě v protisměru něco sejme, donutí se otočit a poslechnout si dovětek, završující odplivnutí nechutně zeleného chcrchlíčku „Krávoo, mě to dneska roztrhá.“ Ale což, pak následuje, stále během jízdy, šmátrání v kapse, cvaknutí zapalovače a po pár metrech řinčení, bum, prásk, a „ku*va“, do „pí*i“ a taky „do p*dele“. Můj milej kamarád spadnul z kola, které je na šrot, kamarádovo ruka taky, stejně tak jako jeho koleno. Ale on leží na zemi, usmívá se a vesele kouří dál…Hm…požitkář jak má být. Přezdíváme mu Džuzna (bude lepší, když tenhle cvok bude mít na tomhle blogu svojí pravou identitu, protože se o něm zaručeně nezmiňuji naposled).

E-CIGARETA

Když už jsem u něj, právě Džuzna si koupil E-cigaretu. Možná jste o tom slyšeli. Elektronická cigareta vznikla na základě protikuřáckého tažení ve společnosti. Vynalezli ho naši východní všeumělové-Číňani. A to víceméně kvůli olympijským hrám. Aby tam kluci neměli nepořádek z všudypřítomných vajglů, usmysleli si tenhle „zázrak“.
Citace: „Dnes se již elektronická cigareta vyrábí v mnoha variantách, základní princip fungování je však stejný: jakmile e-kuřák potáhne z cigarety, začne se zahřívat žhavicí tělísko, které svým teplem z přiléhající patrony odpařuje páru obsahující nikotin. V e-cigaretě nic nehoří, nevzniká tedy dehet, oxid uhelnatý a tisíce dalších škodlivých látek jako u cigarety klasické. E-kuřák tedy škodí méně sobě i svému okolí, svou potřebu získávat nikotin, zaměstnat ruce a dodržovat uklidňující rituálky však uspokojí.“
Další Info na e-cigareta.cz


Už jako malá jsem poslouchala Šimka a Grossmana. Právě jedna z jejich povídek je o kouření. V článku jsem z ní kousek použila. Je dost povedená, kdo by měl zájem si ji přečíst najde ji ZDE.
Kdo nemá náladu na čtení, může si jí poslechnout ZDE.

V březnu 2008 vzniká myšlenka na jeden z nejsložitějších projektů v historii české hudební scény. Současná hardcoreová, metalová a rocková špička se rozhodla oprášit písně Osvobozeného divadla a přiblížit je současné generaci posluchačů.



Na projektu se podílí 11 kapel, které svérázně a nově zpracovaly písně Tmavomodrý svět, Babička Mary, Hej rup a další. V únoru 2009 proběhlo nahrávání a vzniklo tak album, které je nejen vyjímečným spojením hudebníků, zvukařů a všech, kteří se na projektu podíleli, ale především odhaluje svět Voskovce, Wericha a Ježka dnešnímu publiku.



CD Hudba 100% mužů aneb na shledanou v lepších časech bylo pokřtěno 10. a 11. června 2009 v Šapitó před stadionem FC Viktoria Žižkov v rámci akce Žižkov sobě. CD bylo zároveň distribuováno jako příloha časopisu Report.



Tracklist:



01. Fourth Face – Babička Mary

02. Dark Gamballe – Tmavomodrý svět

03. Bandit Astronaut – Proč nemohu spát

04. Rattle Bucket – Chybami se člověk učí

05. Post-it – Ezop a brabenec

06. Atari Terror – Holduj tanci, pohybu

07. X-core – Nashledanou v lepších časech

08. Cocotte Minute – Hej pane králi

09. HC3 – Záleží na nás

10. Scream of the lambs – Hej rup! Chceme žít

11. Status Praesents – Svítá

12. Michal Rezek & All Stars – David a Goliáš

"Každý člověk má svoji látku, ke které nalezne kladný vztah a na kterou si vybuduje závislost."


Látková závislost
(drug dependence, drug additacion) je chorobný psychický nebo fyzický stav vyplývající ze vzájemného působení mezi živým organismem a látkou. Je charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vždy zahrnují touhou po opakovaném podání drogy pro její psychické účinky, nebo také proto, aby se zabránilo nepříjemným fyzickým a psychickým obtížím, plynoucím z její nepřítomnosti. Často bývá spojena s tendencí zvyšovat dávky. U člověka (ale i u jiných živých organismů) není snadné a mnohdy ani vhodné oddělit od sebe zřetelně tělesné a duševní. Nicméně se vžilo rozlišování fyzické (tělesné) závislosti a závislostí psychické (duševní).

Psychická závislost
je duševní stav vzniklý konzumací drogy, který se proje­vuje přáním drogu opět požívat. Vznik psychické závislosti je vázán na prožití jistých požitků - nestačí tedy pouhá pasivní konzumace drogy, pokud těmito zážitky není provázena automaticky. Psychická závislost na droze je vlastně často závislostí na některé okolnosti, které požívání drogy provázejí (jistá společnost, doba, prostředí, forma drogy nebo rituál spojený s jejím užitím). Teoreticky, je-li přerušeno podávání drogy, neměly by se dostavovat žádné tělesné abstinenční příznaky, prakticky jsou ovšem projevy naší psychiky zpravidla doprovázeny i projevy fyzickými - třesem, pocením atd., tedy klamnými abstinenčními příznaky. Nelze pominout, že psychická závislost je nejsilnějším faktorem, který vede k zneužívání drogy, tedy nejčastěji k její opětovné nadměrné konzumaci.

Fyzická závislost
na droze je stavem organismu vzniklým zpravidla dlouhodobějším a častým požíváním drogy (u některých drog může jít dokonce o krátkodobou konzumaci trvající několik týdnů, výjimečně i dnů). Organismus fyzicky závislý na droze se jí přizpůsobil, vytvořil si "pseudopotřebu", zahrnul ji do své látkové výměny, takže na přerušení přisunu této drogy reaguje poruchou - abstinenčními příznaky, které můžou skončit až smrtí jedince.

Za závislého lze považovat člověka, u kterého se během posledního roku vyskytli tři a více z následujících jevů:

*

Silná touha užívat drogu.
*

Potíže se sebekontrolou užívání drogy a to pokud jde o počátek a ukončení užívání, nebo množství užité drogy.
*

Vyžadování vyšších dávek drogy, aby se dosáhlo účinků původně vyvolaných nižšími dávkami (návyk).
*

Postupné zanedbávání jiných zájmů ve prospěch užívané drogy a zvýšení množství času, věnovaného získání nebo užívání drogy nebo zotavení se z jejího účinku.
*

Pokračování v užívání drogy, a to i přes jasný projev škodlivých následků vyplývajících z tohoto užívání, případně toxické poškození mysli.
*

Jestliže se droga užívá s úmyslem zmenšit příznaky somatického (tělesného) odvykacího stavu.

Odvykací stavy (abstinenční syndrom)
- se vyskytne u závislého jedince v okamžiku odnětí návykové látky (drogy). Opětné podání návykové látky odstraňuje příznaky odvykacího stavu, a za určitých okolností může být i život zachraňujícím postupem (viz fyzická závislost). Terapeuticky se u silné látkové závislosti podávají látky, které mají delší poločas eliminace a jejichž dávky se postupně pomalu snižují (methadon).
Látky nejčastěji vyvolávající látkovou závislost
nahoru

Mezi látky, které nejčastěji vedou k látkové závislosti patří takové, které mají některé z těchto účinků: snižují strach a napětí, zlepšují náladu, vyvolávají euforii nebo jiné příjemné pocity, zvyšují duševní a tělesný výkon, mění smyslové vnímání a chování.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, podle látek vyvolávajících závislost, následující typy závislosti:

* alkoholovo-barbiturátový typ (etanol, barbituráty)
* amfetaminový typ (amfetamin, metamfetamin, MDMA - extáze)
* halucinogenní typ (LSD, halucinogenní houby)
* hašišový typ (marihuana, hašiš)
* opiátový typ (opium, morfin, dolzin, kodein, heroin)
* inhalační typ (toluen, chlorované uhlovodíky)
* khatový typ (kata)
* kokainový typ (kokain, crack)

Jedním z kritérií dělení návykových látek, kromě jejich dělení podle farmakologických účinků, je dělení podle jejich schopnosti vyvolávat psychickou závislost, toleranci a fyzickou závislost (viz výše). Mezi látky, které vyvolávají především psychickou závislost patří kokain, marihuana, amfetaminy, LSD a další halucinogeny. Psychickou i fyzickou závislost vyvolávají především opiáty, barbituráty, alkohol aj. Rovněž vznik tolerance nebývá stejně silný u návykových látek: velmi malou toleranci navozuje například kokain.

----------------------------------------------------------------------------------

U nás je drogou číslo jedna etanol, poté následuje závislost na nikotinu, léková (a drogová) závislost, gambling (závislost na hracích automatech srovnatelná s drogovou závislostí), závislost na náboženských sektách a kultech.

Mezi klienty ambulantních AT zařízení (ordinace pro problematiku alkoholu a drog) jsou kromě závislých na etanolu nejvíce zastoupeni lidé zneužívající anxiolytika. Následují pacienti zneužívající opiáty, psychostimulancia a prchavá rozpouštědla. Na zneužívání opiátů a psychostimulancií u nás se výrazně podílejí heroin, brown (směs derivátů kodeinu) a pervitin (metamfetamin). Řada pacientů mění jednotlivé druhy návykových látek (často podle dostupnosti) i způsob jejich aplikace a kombinuje jednotlivé drogy mezi sebou nebo užívá více drog současně. Kombinace s alkoholem je častá. Mládež mezi 15. a 19. rokem dává přednost tzv. měkkým drogám (marihuana je nejoblíbenější droga mládeže).

Jak funguje drogové podnikání v ČR? Samozřejmě nelze tuto činnost nějak více sortovat, protože neexistují dvě skupiny, které by tuto kriminální činnost dělali totožně. V ČR se ve větším vyrábí pouze pervitin, proto je obchod s ním největší. Ostatní drogy se buďto dováží, jako heroin (Afghánistán, Asie) nebo se vyrábí/pěstují v menším množství jako třeba marihuana. Důvod proč se tráva nikdy nestala hlavním tahákem drogového business je prostý. Její výroba trvá dlouho, je potřeba velkých skladovacích prostor a ve výsledku toho člověk musí prodat spoustu aby se mu ta námaha vůbec vyplatila.

V ČR existuje několik organizovaných skupin, které se zabývají výrobou pervitinu. Většina z nich jsou ale obyčejné smažky, když to řeknu tak jak to je. Zkrátka na vrcholu potravního řetězce stojí vařič a jeho patolízalové. Vařič je člověk co se někde naučil smíchat několik těch jedovatých svinstev dohromady, fosforem počínaje, toulenem konče. Nemusí to být žádný chemik ani kdovíjaký chytrák, většinou je to úplnej hňup (jestli předtím nebyl tak po vdechování všech těch výparů brzo bude) co to odkoukal od jiného vařiče. To samozřejmě není hned a trvá dlouhou dobu než získáte jeho důvěru, většinou však k varu nikoho nepouští, jenom někoho kdo mu s tím v rámci možností pomáhá.

Prostory na vaření nejsou nijak náročné, je potřeba pouze pár baněk, kahan a pár dalších věcí, takže ideální je kuchyň. Je jedno jestli je to v bytě v paneláku, nebo v nějaké stodole za Prahou, umístění varny snižuje či zvyšuje riziko, kdy vařiče chytí, neboť při vaření vzniká silně páchnoucí opar, takže vařit v bytovce může opravdu jen debil. Stěny při vaření nasáknou od jedovatých chemikálií, takže policie může celkem v klidu zjistit z chemického složení vaší bytové omítky, jestli tady někdy byla varna.

Nejtěžší na celém procesu je shánění přísad. To je kapitola sama o sobě. Většina věcí pro vaření pervitinu je veřejně dostupná. Problém je akorát se sháněním množství určitých přísad. Jedná se především o profláklý efedrin, kterou je jednou z hlavních přísad. Ten se získává z léku proti kašli či nachlazení, tam se sice vyskytuje jako pseudoefedrin, ale jeho izolování je stejně těžké, jako složit rubikovou kostku, tedy v překladu “musíte vědět jak na to”. Pokud se nejedná o nějakou těžce organizovanou skupinu která vydírá nebo spolupracuje se zaměstnanci lékáren či dováží efedrin z ukrajiny od tamnější mafie, pak tyto přísady shánějí běžné kedry, které to shánějí kde se dá. Tento rok zavedli lékarny omezený prodej léků obsahující pseudoefedrin, jsem zvědavý jak si s tím pernikáři poradí.

Když jsou přísady doma, tak už se jen vaří a vaří a vaří. Vařič nemusí v takovém případě vyjít z varny několik dnů, či týdnů, než navaří tolik zboží, kolik je potřeba. Když je perník na stole a jeho kvalita je dobrá, tak se slangově řízne, to znamená že se do něj naředí nějaký humus (jedlá soda, cukr, apod.) aby ho bylo více. Teď přichází na řadu spojka, což je osoba, která to prodá dealerovi, spojek může být hned několik a předávají si to mezi sebou jako horký brambor. Důvod proč to dělají je jednoduchý. Kdyby to vařič prodal hned na ulici a policie by se to domákla, pak hned zjistí kdo za tím stojí. Dneska to v praxi vypadá zhruba tak, že policie na ulici odchytí dealera perníku, ten napráská toho kdo mu to dal, toho pak sledují, pak sledují toho co to dal jemu, a takhle pořád dokola až dorazí k varně. Někdy se na to jde přes klasickou sledovačku, někdy vezmou dealera na výslech a protože je to většinou taky smažka, tak ho nechají vydusit do absťáku až jim poví všechno.

Když policie zjistí kde je varna, neudělají to, že zavolají urnu a vtrhnout tam hned druhý ne. Kdepak, pěkně si zařídí odposlechy, zaparkují auta před varnou a sledují, sledují a sledují. V průměru to bývá 3 až 6 měsíců. Za tu dobu nashromáždí tolik důkazů, že pak celou bandu pošlou na 4-6 let do vězení. To jsou ty chvíle kdy často přímo při vaření vtrhne do bytu zásahovka a všem nasadí klepeta, zapírat v tuto chvíli už nemá vůbec žádný smysl, protože policie má důkazů více než dost.

Mě osobně nejzajímavější přijdou odposlechy telefonů, protože kdo ví, ten mi dá zcela jistě za pravdu, že před nimi neuteče nikdo. To už je lepší posílat si papírové dopisy. Odposlechům se totiž nevyhnete výměnou simkarty nebo telefonu. Dnes se používá celá řada odposlechů včetně směrových mikrofonů, které uslyší každé vaše prdnutí.

Zkrátka není to tak růžové, jak to nědy vypadá.

Jo tohle věčně opakované téma...přesně o tomhle bude takhle rubrika...bavte se :-D

Krásně to vystihuje text Xindla X (ano opět se na něj odvolávám)...

CHEMIE
Je mi fajn, mám se skvěle
Jsem zdravý duch ve zfetovaným těle
Jsem ranní ptáče, co zobe už od rána
Ibalgin, aspirin, zyrtec a guarana
To je to pravý pro můj zobáček
Tím dostávám svůj mozek do otáček
Jen když jsem pod vlivem, můžu jít ven k lidem
I v tomhle prostředí škodlivém a to s klidem
A tak se bez rozpaků nakládám do láku
Konzervuju svoje tělo, aby vydrželo
Dokud mám v sobě pár éček tak se nezkazim
A vydržím pár zim
Říkám ti, spánek je pro nuly
Chce to po nocích morgany, po ránu redbully
Nebudem bulit, že nám život ulít
A když máme splín, můžeme se zhulit

Vykašli se na to zlato
Ty nemůžeš za to
Že mi je, tak jak mi je
Nejsi to ty, je to jen chemie

Žijeme paralelní světy
Jsme věčně paralenem sjetý
A před krutou realitou
bráníme se chemickou ulitou
Nejzdrogovanější přežívá,
Darwin je mrtvej, ať žije Zentiva
Pomůže mi od nemoci i od emocí
A taky přemoct ten pocit,
Že nemám život ve svý moci
A hlavně se neptat na důvod tý bolesti,
Žít si dál svoje soukromý neřesti
Připoutat se k pelesti a přemoct osud pomocí lsti
A uznávat stejný hodnoty,
Jak všichni občané planety Zěmě
Hvězdný nebe nade mnou
A všechny ty účinný látky ve mně

Vykašli se na to zlato
Ty nemůžeš za to
Že mi je, tak jak mi je
Nejsi to ty, je to jen chemie

Jem plnej protilátek, co ve mně uklidňujou zmatek
Ale i přesto, že jsem veselej, vím, že jsem necelej
Jsem frajer co nebulí a pomocí ampulí si udržuje v kebuli
Duševní zdraví, ale už mě to nebaví, vím, že ty stavy uvnitř mý hlavy
nejsou pravý. Tohle není realita,tohle se nepočítá
Je to jen jako, ty pako,je to jen naoko
Je to fešný, ale je to falešný
Je to jen chemie a já jsem mumie

Vykašli se na to zlato
Ty nemůžeš za to
Že mi je, tak jak mi je
Nejsi to ty, je to jen chemie